Jiří Zajíc

Osobní web

Statistika

Počet zobrazení článků
105324

Připojeni

Právě přítomno: 11 hostů a žádný člen

Citát

Hvězdné nebe

Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctou, čím častěji se jimi zabývá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.

Obě, jednu ani druhou nesmím hledat jako zahalené v temnotách nebo nadsmyslnu, mimo svůj obzor a pouze tušit, vidím je před sebou a spojuji je bezprostředně s vědomím své existence.

Ta první začíná od místa, které zaujímám ve vnějším smyslovém světě, a rozšiřuje souvislost v níž stojím, do nedozírných dálek se světy nad světy,systémy nad systémy, nadto ještě v neomezené časy jejich periodického pohybu, jeho počátku a trvání. 

Ta druhá začíná u mého neviditelného Já, u mé osobnosti, a ukazuje mne ve světě, který má opravdovou nekonečnost, avšak je postižitelný jen rozvažováním, a s nímž (tím však zároveň i se všemi oněmi viditelnými světy) se poznávám, ne jako tam jen v náhodném, nýbrž v obecném a nutném spojení.

Immanuel Kant

Co se stalo

8. září 2011

kolem deváté hodiny večerní v ulici Na Vrchách

 

Nejsem již vázána mlčenlivostí, takže:

Když jsme se s manželem a naším labradorem Barykem vraceli kolem deváté hodiny z večerní procházky,

 

předjelo nás auto, zastavilo u branky čp. 629, vystoupil z něj člověk a branku odemkl. My jsme mezitím přišli až k němu, on se obrátil na manžela a požádal ho o rozmluvu. Manžel souhlasil, ale k žádné rozmluvě nedošlo. Vyslechli jsme jen řadu neuvěřitelně sprostých nadávek na manželovu adresu, dorážel při tom na manžela, strkal do něj, a to i zámkem, celou cestu až k nám. Pes se z toho třásl, tak jsem ho dala dovnitř, ale z obavy o manželovo zdraví, byl po dvou těžkých srdečních operacích, jsem znovu vyšla ven a také vstoupila do „rozmluvy“. Řekla jsem dotyčnému, že bude úplně stačit, když ridgeback, pes jeho spolubydlící, nebude v noci běhat sám po ulici a vrhat se na kolemjdoucí, zkrátka, když bude někdo chodit s ním a mít ho na vodítku. To útočníka tak rozzuřilo, že se vrhl na mě, začal se mnou cloumat, plival mi do obličeje a strašně sprostě mi nadával. V tom momentu vytáhl Zajíc revolver a zavolal na něj, aby toho nechal a pustil mě. Útočník se rozběhl k manželovi, a když uviděl, že ten drží v ruce zbraň, začal – opět s využitím celé škály vulgarismů - ustupovat. Dívali jsme se za ním, až sám vešel do branky, zamkl ji lankovým zámkem, který po celou dobu svého útoku držel v ruce, a zmizel nám z očí. Příběh pokračuje v článku manžela.

 

Ludmila Zajícová, členka Liběhradu

Copyright © 2019. All Rights Reserved.